Není pochyb o tom, že si děti i mnozí dospělí rádi hrají. A to je rozhodně dobře – koneckonců jedná se o způsob, jak si bez nebezpečí osvojit nové dovednosti. Není tedy divu, že dnes máme velkou spoustu nejrůznějších her, z nichž každá procvičuje jinou dovednost.

Asi nejznámější jsou klasické hry venku, ať už například s míčem či bez něj. Obvykle spočívají v házení, lezení na prolézačky, houpání na houpačkách a podobných aktivitách. Ty procvičují motorické funkce a učí dítě uvědomovat si své tělo a jeho možnosti. Také zlepšují jeho pružnost a ohebnost, což se mu může v budoucnu hodit. O vlivu na prevenci obezity a různých omezení nemluvě.

Problém zde nastává často ve chvíli, kdy je dítě zraněno, což se u mnohých stává celkem pravidelně. Jistě i rodiče si vzpomenou na všechna na odřená kolena, se kterými přišli domů. Odměnou za to jim však bylo silné, zdravé tělo. Ovšem fyzická podoba a kondice nejsou to jediné, na co bychom se měli u našeho potomka zaměřit. Jeho mentální schopnosti jsou stejně tak důležité. A ty naopak pomáhají rozvíjet společenské hry. Naštěstí k mnohým z nich stačí pouze tužka a papír.

Ty učí dítě rychle řešit problémy, rozhodovat se na základě logických vývodů, ke kterým rychle dospějí. Hry jako monopoly pak učí i princip investování a nakládání s penězi, což se, zvláště v dnešním světě, bude rozhodně hodit. V neposlední řadě je zde pak dospělými nejméně oblíbená kategorie, videohry. Ty mají často pro dítě mnohem poutavější příběh, takže u ní vydrží. Často jsou v nich také logické rébusy, nad kterými je potřeba se dobře zamyslet, pokud je chceme správně vyřešit a postoupit dál.

Bohužel, tento typ her nelze obsáhnout v jednom jediném článku. Přesto lez alespoň obecně říci, že pomáhají odbourávat stres a mnohdy také zlepšují znalosti anglického jazyka. Také různé rébusy a hádanky, nejsou na škodu. U plošinovek si zase zlepíšíme revlexy. A to se nám může v budoucnu jen hodit.