Macronova politika je založena na posílení pravomocí jednotlivce, což děsí levici, a na angažovanosti státu v investování a vedení reforem. Zítra se má francouzský předseda vlády Édouard Philippe setkat s předáky odborových organizací ve snaze zmírnit neklid ve společnosti, který je považován za důležitý test francouzské chuti po změně. Plány na odstranění řady privilegií francouzských strojvedoucích, včetně odchodu do důchodu v 52 letech, byly již podpořeny francouzským dolním sněmem parlamentu, který přivedl poslance do sporu s jedním z nejsilnějších zaměstnaneckých sdružení v Evropě. Minulý měsíc započaly stávky a jejich pokračování je plánováno až do července.

Francouzský prezident, Emmanuel Macron, řekl, že bude pokračovat v reformách až do samého konce a průzkumy naznačují, že většina francouzských voličů za ním stojí. Průzkum agentury Ifop z minulého týdne zjistil, že jen 41 % Francouzů považuje protestní akci strojvedoucích za opodstatněnou, což představuje pokles ve srovnání s průzkumem z předchozího týdne. Další průzkumy naznačují totéž, ale některé s větší rezervou v souhlasných a nesouhlasných postojích. Přesto panuje napříč celým politickým spektrem hněv nad rychlostí, s jakou se změny zavádějí, přičemž na důsledky pro volby do Evropského parlamentu a místní volby, které se budou konat v roce 2020, již hlasitě upozorňuje Národní fronta Marine Le Penové.

Rozsáhlá reorganizace provozovatele státní železnice SNCF, týkající se výše penzí, postihuje téměř 200 000 zaměstnanců. Podle Macronova prohlášení se jedná pouze o začátek. Má v úmyslu převést zaměstnanecké a státní důchodové systémy do jednoho, případně požádat miliony pracovníků, aby se vzdali výhod a privilegií vyjednávaných po mnohá desetiletí. Pro Macrona je o to horší, že levice jej přirovnává nikoli k Tonymu Blairovi, ale k Margaret Thatcherové, která je ve Francii nenáviděná.